Vlastně ani nevím, přišlo to úplně nečekaně, protože jsem se nikdy o muzikály nezajímal, vlastně jsem ani žádný pořádně neznal a to, co jsem zaslechl mě vůbec neupoutalo. Jediné dílo, které mě do té doby oslovilo a má k muzikálu blízko, i když to vlastně muzikál není, ale spíše rocková opera, je ruský "experiment"ze 70tých let - Juno a Avos. Rozhodně mě ani nenapadlo, že bych třeba obcházel nějaké muzikálové konkurzy.
Jednoho dne ale přišel t.č můj pan profesor na skladbu Jiří Cerha, že po něm chtějí aby vytvořil basovou roli v novém českém muzikálu, ale on že na to nemá čas a žádný jiný pořádný bas se ke konkurzu nedostavil. Tak jsem navštívil divadlo Ta Fantastika a zazpíval jim jednu svojí písničku, no a líbilo se. Pak následovaly tři měsíce pekelné dřiny pod vedením Jozefa Bednárika. Dal by se napsat menší román o tom, co jsem během té doby všechno zažil a snad se taky naučil.
Od té doby jsem vzal muzikály na milost a začal se o ně také více zajímat. Výsledek je ten, že dodnes běhám po jevišti Ta Fantastiky, nyní jako král Cornwell v projektu Excalibur a už dobře vím, že mezi muzikály českými i světovými je spousta nechutných, plytkých a směšných slátanin, ale také slušná řádka perel. S jistou hrdostí musím říct a také si za tím stojím, že jak Johanka z Arku, tak Excalibur rozhodně patří v tomto žánru k těm nejkvalitnějším a také nejzajímavějším. A to říkám upřímně a ne jen podle vzoru hesla:"Koho chleba jíš, toho píseň zpívej".