Z doteků křídel motýlích sesbírej do dlaní
aspoň kousek letu oblohou
každým dnem a každou vteřinou
strnule čas pouštíš pod rukou

Jenom chvíli, chvíli mi dej
zapoměls´ v běhu dnů aspoň se rozhlédnout
celý svět tvůj někam odplynul
potkáváš na chodbách jenom stíny rad
a pokynů

Do střepů snů a dětských her
stékají slzy tvý než všechno přebolí
odtéká s nimi někam pryč
všechno to, co jsi střádal
řekni pro koho?

Jenom chvíle, chvíle zbývá nám
odejdi, odejdi a už se nevracej
jenom chvíle, chvíle zůstává
odejdi, odejdi na všechno zapomeň!